Kancelářský deník AngryDucka

AngryDuck a štítek, který měl všechno vyřešit

AngryDuck v dílně u nepovedeného 3D tisku

Porada o pořádku začala před regálem, v němž nikdo nic nenašel. AngryDuck seděl nad ním na polici.

Na stole ležely šroubováky, kleště, zbytky filamentu, role pásky, tři krabičky bez víka a jedna věc, o které nikdo přesně nevěděl, k čemu patří.

„Musíme v tom udělat systém,“ řekl člověk.

AngryDuck zpozorněl.

V dílně věta „uděláme systém“ obvykle znamenala, že se chaos na chvíli přesune na jiné místo.

„Dáme na všechno štítky,“ pokračoval člověk.

Ostatní přikývli.

Bylo to jednoduché.

Bylo to levné.

Vypadalo to jako řešení.

A právě proto tomu AngryDuck nevěřil.

Začalo štítkování.

Krabice dostaly nápisy.

Police dostaly nápisy.

Šuplíky dostaly nápisy.

Dokonce i krabice označená RŮZNÉ dostala nový, přesnější štítek:

RŮZNÉ — TŘÍDIT POZDĚJI

AngryDuck se díval na ten štítek déle, než bylo nutné.

Byla v něm celá filozofie dílny.

Po hodině vypadalo všechno lépe.

Regál měl strukturu.

Šuplíky měly názvy.

Krabice měly účel.

Na první pohled vznikl pořádek.

Na druhý pohled vznikla jen dobře popsaná naděje.

První problém přišel druhý den.

Někdo hledal náhradní trysky.

Šuplík TRYSKY byl prázdný.

Trysky byly v krabici NÁŘADÍ — MALÉ.

Krabice NÁŘADÍ — MALÉ byla v polici SPOTŘEBÁK.

A v polici SPOTŘEBÁK ležely hlavně staré šrouby, dvě lepicí pásky a jeden kabel, který se tam dostal z důvodů, které se nikdo neodvážil zkoumat.

„Proč jsou trysky tady?“ zeptal se někdo.

Ticho.

Pak přišla odpověď:

„Asi to tam někdo dal.“

AngryDuck se díval na štítek TRYSKY.

Štítek se tvářil sebevědomě.

Šuplík pod ním zůstal prázdný.

Další týden přibyl nový štítek:

DOČASNĚ

Za dva dny byly v krabici DOČASNĚ věci, které tam měly zůstat maximálně do konce směny.

Za tři dny se krabice DOČASNĚ nevešla na polici.

Za týden dostala vlastní podštítek:

DOČASNĚ — NEHÝBAT

AngryDuck tehdy pochopil, že dílna neprohrává s nepořádkem.

Dílna ho jen pravidelně přejmenovává.

Na konci měsíce vypadal regál profesionálně.

Každá police měla nápis.

Každá krabice měla kategorii.

Každý šuplík měl účel.

A přesto se pořád hledaly nůžky, páska, imbus a jedna konkrétní redukce, která podle všech logických předpokladů musela být přesně tam, kde nebyla.

Člověk stál před regálem a dlouze mlčel.

„Ale vždyť je to popsané,“ řekl nakonec.

AngryDuck se díval na regál.

Pak na člověka.

Pak na krabici RŮZNÉ — TŘÍDIT POZDĚJI.

Štítek neudělá pořádek.

Jen dá chaosu jméno.

fabikmartin avatar